Chorvatsko 2020 – tentokrát opravdu, ale opravdu jinak

Nejoblíbenější destinace českých turistů je léta známá. Přes 800 tisíc Čechů se každoročně vypravuje užít si svou dovolenou na chorvatská pobřeží, hory, nebo do vnitrozemí. Letošní celosvětová pandemie onemocnění SARS CoV však změnila plány nejedné rodině. Navíc, pokud jste dovolenou v Chorvatsku vždy opovrhovali, nebo vám přišla jako nutný přežitek socialistických časů, nechtěli jste být považování za „paštikáře“, věřte, že byl ten správný čas proč se na cestu vydat a prozkoumat krásy Balkánu a Dalmácie.

 

Doprava

Nejjednodušší, nejrychlejší a nejbezpečnější způsob je dopravit se do Chorvatska letecky. Ceny jsou o trochu vyšší, než je obvyklý průměr cen letenek do evropských destinací za poslední roky, to ale musíme přičíst nejenom aktuální letní sezóně, ale též následkům celosvětového zbrzdění ekonomiky vlivem pandemie Covid-19. V letištních prostorech a hlavně na palubě letadla stále počítejte s nutností nasazené roušky a zakrytých úst i nosu. Některé letecké společnosti dokonce nechávají z bezpečnostních důvodů obsazeno pouze jedno sedadlo v řadě, jiná omezení však očekávat nemusíte.

Letecká doprava je dobrá volba především kvůli rychlosti a také kvůli zdržení vlivem případných kontrol při pozemní cestě na hranicích se Slovinskem, u kterého jsou bezpečnostní opatření nevyzpytatelně rušena a obnovována tak, že se vám cesta automobilem nebo autobusem může protáhnout klidně o tři až pět hodin, nebo také o několik dní.

Nejlepší volbou je dopravit se letecky do Splitu, odkud začala i naše 14denní cesta Chorvatskem. Přímo z letiště se relativně komfortně dostanete do centra města, které nabízí kulturní i gastronomické vyžití. Pokud však toužíte po moři a samotě, je nejvhodnější přemístit se trajektem na jeden z blízkých ostrovů.

Hvar

Jako celá jižní Dalmácie nabízí i Hvar krásné vápencové útesy a pobřeží, stejně jako stovky možností nádherných písečných pláží vybízejících ke koupání nebo k potápění. Přímo exkluzivní dovolenou můžete strávit na skalním útesu, jenž přestavěl a k ubytování uzpůsobil bývalý slovenský podnikatel a místí dobrodruh Miro. Výhledy na moře jsou dechberoucí, turisty zde nečekejte. Místo je tak skryté (dostupné pouze pěšky), že byste na něj sami stěží narazili. Kromě koupání zde můžete realizovat i své horolezecké dovednosti, a to na jištěných cestách přímo na skalním masivu na základně kempu, nebo rovnou při koupání – výstupem z moře na tzv. boulderingové stěny. Výška u tohoto stylu lezení není závratná (dosahuje ca dvou metrů) a případný pád zbrzdí mírně se pohupující vlny moře.

Místo se nachází nedaleko malé vesničky Sveta Nedelja a kontakt naleznete na webových stránkách https://www.cliffbase.com/

V blízkosti zmíněné vesnice se můžete vydat také na ferratový výstup na 200 m vysoký skalní útvar. Výstup není náročný, co se týče techniky lezení, 90 % cesty se leze po ocelových kramlích (žebříku) a celá trase je bezpečně jištěna ocelovými lany. Lahůdkou pro dobrodruhy je lanový most v průrvě dvou skal ve výšce více než 100 metrů. Ferratový set lze taktéž zapůjčit na základně cliffbase.

Zájemce a milovníky military historie potěší protiatomový kryt a bunkr zhotovený Josefem Titem, který se obával jaderného úderu ze Západu (vlastně i z Východu). Bunkr se nachází na poloostrově Kabal a dostanete se k němu jedinou cestou, která vede k stejnojmennému majáku. Odsud vás již budou navigovat nápisy na kamenech „tuneli“.

Brač

Kdo by kdy neviděl na fotkách a obrázcích světoznámou pláž Zlatni Rat. Idylická krajina, moře, slunce… Ano, avšak pouze na fotkách. Pokud si chcete svou dovolenou užít, zcela upřímně vám doporučujeme se tomuto místu vyhnout. Pláž je oblázková a ne zcela tak komfortní, jako tisíce jiných písečných pláží v Chorvatsku. Moře zde není čisté, ani zrovna teplé a kvalitní servis s občerstvením rozhodně nečekejte. Jediný důvod, proč sem vyrazit, je, pokud vás láká vyzkoušet si „kiting“ neboli surfování s velkým drakem, jenž vás táhne po hladině moře. Ale i na tuto aktivitu se dají najít bezesporu daleko hezčí místa.

Na ostrově se naopak klidně vydejte do hor. Není řeč o žádných vysokých X tisícovkách, ale o krásné malebné krajině podobné Českému krasu. Jen o mnoho dynamičtější, drsnější, rozmanitější a větší. Cesty na cyklistiku jsou zde vesměs výborně udržované, pěší túra je naprosto ideální. Rovněž můžete vyzkoušet moderní cestování na takzvaných čtyřkolkách (ATV), které na ostrově najdete v několika velkých městech (Supetar, Bol).

Nádherný výlet můžete podniknout cestou na Vidovu horu. Sestup k pobřeží není dlouhý, takže ještě ten samý den se můžete po výstupu koupat při zapadajícím slunci v moři.

Paklenica

Naprostý ideál, pokud se chcete věnovat horské turistice, nebo sportovnímu lezení. Vstup do parku je sice zpoplatněn 60 KN, částky ovšem rozhodně nebudete litovat. Vydat se můžete na známý Aniča Kuk, nebo jiný z blízkých vrcholků. Turistická stezka jde středně náročným terénem bez potřeby znalosti lezeckých dovedností a je tedy přístupná i začátečníkům či méně zdatným lidem.

Výhledy z vrcholků jsou dechberoucí – tak, jako celá místní krajina. Po náročném výstupu a sestupu se můžete zchladit v některém z níže položených potůčků a vodopádů. Ne nadarmo si právě zde budete připadat jako Vinnetou, Old Shatterhand, nebo Nšoči či Ribana.

Paklenica je rovněž rájem sportovních horolezců. Údolí a pohoří nabízí stovky rozličných horolezeckých cest od nejjednodušší úrovně, kde můžete trénovat s dětmi a nováčky, až po obtížnosti 8+ pro zkušené lezce.

Horolezecký materiál je nutné mít s sebou vlastní, půjčovna v okolí bohužel není.

Pohoří Velebit

je něco výše položené pohoří než Paklenica. Není primárně určeno pro sportovní lezení (i když skalní fandové si zde také najdou své), je však naprosto ideální pro celodenní horské túry. Nejoblíbenější, ale také nejhezčí je úsek Premužicova stezka a její část mezi horskými chatami Alan a Zavižan. Méně zdatní se mohou dopravit k chatě Alan vozem, nebo místním převozem. Horští fajnšmekři nechť se vydají výstupovou cestou od moře z vesničky Jablanac, kde na pouhých deseti kilometrech vzdálenosti vystoupáte z nuly téměř na 1700 m n. m. Cestu je ideální absolvovat pokud možno „nalehko“, avšak ani s takzvanou „plnou polní“ ji není nereálné vyjít. Jen se opravdu pořádně zapotíte a v letních vedrech vás ostré sluneční paprsky budou pronásledovat ještě vysoko nad 1000 m n. m. Zásoby vody a dobrá fyzička je tedy opravdu nutným předpokladem.

Na horské chatě Alan se dá za poplatek přenocovat, stejně jako zde dostanete drobné občerstvení od kávy a piva až po párky s hořčicí.

Trek z chaty Alan k chatě Zavižan je již o hodně méně náročný a zvládnou jej i méně trénovaní jedinci. Základní trasa je dlouhá 15 km a nabízí opravdu to nejlepší z Chorvatské krajiny. Místní příroda je právem evropským a celosvětovým unikátem.  Kdo není jen obyčejný turista, ale spíše cestovatel, toho bloumání po Severním Velebitu skutečně pohladí po duši.

Počítejte s tím, že i když u pobřeží můžou teploty dosáhnout přes 30 stupňů Celsia, ve vyšší nadmořské výšce je po ránu v tu samou dobu kolem 10 °C, fouká silný vítr a přes den se teplota nepřehoupne výrazně přes 20 °C.

Horská chata Zavižan bývá za normálních okolností rovněž otevřena k přenocování a poskytují zde občerstvení. V současné situaci je ovšem striktně zavřena a přenocování je možné pouze po předchozí domluvě. Bohužel o tomto není na webových stránkách Domu Zavižan žádná informace, a tak vás může po náročném dni putování čekat nepříjemné překvapení.

Rijeka

Přesouváme se opět o něco více na sever. Zatímco v jižních částech Chorvatska a zvláště na ostrovech se vůbec nesetkáte s bezpečnostními opatřeními a povinným nošením roušek, zde v severnějších polohách se již situace mění a zpřísňuje. Bez zakrytých úst a nosu vás nepustí do obchodů, benzínových stanic ani do městské dopravy. Pouze na volném prostranství je možné se pohybovat bez omezení.

Rijeka je nádherné kulturní město snoubící v sobě jiná evropská města jako Berlín nebo Budapešť a zašlé oprýskané fasády budou našinci připomínat socialistická osmdesátá léta v Praze. I Chorvatsko bylo postiženo komunistickým režimem a do dnes to na něm zanechalo výrazné stopy. Město se však rychle mění a transformuje, a tak je nyní ten nejvyšší čas zažít Rijeku ještě jako rozhárané, svobodné, špinavé a zároveň nádherné město plné úzkých uliček stejně jako širokých bulvárů, barů, restaurací, klubů a kultury obecně. Na každém rohu vás pestrobarevné plakáty lákají na nějakou z divadelních nebo hudebních akcí a město žije nesvázaným duchem bohémství. Právě proto je evropským městem kultury pro rok 2020 vyhlášena právě Rijeka a strávit zde několik dní je pro cestovatele téměř povinností, neboť nebude trvat dlouho a ráz urbanismu a atmosféra se změní do sterilní a unifikované podoby západoevropských měst.

Zde končíme svou čtrnáctidenní cestu po Chorvatsku. Jak vidno, tato země není jen o nudných plážích a slunění u moře, ale může nabídnout opravdové unikátní zážitky rozličných podob od aktivního vyžití v přírodě, přes bohatou kulturu, gastro turistiku, až po lenošení s Ožujskem a chlebem namazaným domácí paštikou na některém z místních ostrovů.

Hlavní informace:

Ceny – velmi vysoké v jižních částech země zvláště u pobřeží. Stravování v restauracích se blíží německým cenám, avšak zdaleka nedosahují takové úrovně a servisu. Stejně tak je drahé i nakupování v obyčejných supermarketech a obchůdcích na pobřeží, kde jsou ceny až trojnásobné oproti normálu. Více do vnitrozemí a na sever se situace zlepšuje.

Bezpečnost – Chorvatsko je obecně považováno za bezpečnou destinaci. Zvýšenou pozornost je ovšem třeba věnovat na plážích, v centrech měst a v místech s větší kumulací lidí.

Turistika – oproti předchozím letním sezonám je turistický ruch (stav k červenci 2020) zhruba na 30% úrovni. Hotely a restaurace jsou prázdné, stejně tak koupání na plážích není tolik náročné jako v předchozích letech.

Doprava – ideální vzhledem k současné situaci je letecká doprava do Splitu. Cestování po vnitrozemí je možné autobusy či stopem, na ostrovy jezdí pravidelné přívozy a trajekty.

 

Více foto naleznete na: Vojtech Darvik Maca – Photography